S dvojtečkou pracujeme variabilně, ale vždy zachováváme její základní strukturu. Tečky musí být nad sebou a obě musí být alespoň částečně viditelné – mohou zasahovat do spadu formátu. Vzájemná vzdálenost může být různá, nesmí se však dotýkat.
Dvojtečku můžeme kombinovat i s obrázky. Do fotografií ji zasazujeme citlivě a můžeme ji nechat částečně překrývat objekty, čímž vytváříme dojem hloubky. Dvojtečku lze využít také jako výřez pro obrázek.
Dvojtečku využíváme i v typografii, a to způsobem, který podporuje charakter značky. Může uvozovat claimy či nadpisy a fungovat jako výrazný začátek sdělení. V textech ji zasazujeme i přímo do sloganů, například „Be:Eppic“.
Primárně ji používáme na začátku headlinu jako zastřešující prvek, např. „: Šperkem to začíná“. Nepoužíváme ji ale pokaždé — chceme se vyhnout tomu, aby byl jeden materiál s více headliny zbytečně „přetečkovaný“. Proto s ní pracujeme citlivě a používáme ji jen u hlavního headlinu. Vždy píšeme s klasickou mezerou za dvojtečkou. Pokud headline vychází na dva řádky, druhý řádek zarovnáváme podle začátku toho prvního.
Pokud potřebujeme použít dvojtečku uprostřed textu (například ve sloganu kampaně, kde už existuje zastřešující headline), píšeme ji bez mezer a vizuálně ji odlišujeme barvou — např. text světle růžový, dvojtečka korálová (Be:eppic).
